Život se zvířaty - Transkript

Ahoj všichni, vítám Vás u další epizody podcastu Learn Czech with Steve, já jsem Steve! Máte rádi zvířata? Máte nebo jste někdy měli nějakého domácího mazlíčka? Jaké je vaše oblíbené zvíře? Máte raději kočky nebo spíš psy? Máte alergii na zvířecí srst? Dnes si budeme povídat o zvířatech a domácích mazlíčcích!

Máte rádi zvířata? Já moc! Když jsem byl malý, žil jsem na vesnici v jižních Čechách. Měli jsme dům, za domem velký dvůr, stodolu a za stodolou obrovskou zahradu. Pamatuji si, že jsme kromě domácích mazlíčku, jako jsou kočky a psi také měli různá užitková zvířata, jako například býky, prasata, králíky, kačeny, krůty, slepice, a dokonce i jednu kozu. Zkrátka kam se člověk podíval, všude byla nějaká zvířata. Moje babička s dědou se o tato zvířata vždycky hezky starali a často jim i dávali jména. Hlavně u prasat se střídala různá jména, jako Pepík, Bobáš, atd. Babička si s nimi často povídala a později jim přestala dávat jména, protože když zvířata vyrostla a nastal čas porážky, tak z toho byla smutná. Přece jen to byla užitková zvířata. Užitková zvířata jsou zvířata, která jsou chována pro produkci masa, mléka, vlny nebo jiných produktů.

Vzpomínám si, že jednou se ze slepičích vajec vylíhla kuřata a jedno z nich bylo takové trošku menší a slabší než ostatní. Vypadalo to, že ho ostatní kuřata odstrkovala a vždycky bylo schované v rohu výběhu a nevypadalo to s ním moc dobře. Často jsem za ním chodil a potom jsem se ho ujal. Později jsem ho bral mimo výběh na otevřené prostranství zahrady a mohl běhat všude, kam se mu zachtělo. Totiž mohl běhat všude, ale nakonec za mnou pořád chodil, asi mě bral jako staršího bratra nebo co. Později jsem ho dokonce ho naučil i různé triky - například mi na povel skákal na ruku. Byl to takový můj kámoš. Nějaký čas utekl a všechno bylo fajn, vždycky po škole jsme dováděli na zahradě. Bohužel jednoho dne jsem zjistil, že kohout zničehonic zmizel a u oběda mi potom řekli, že z něj udělali polévku. Přesně tu polévku, kterou jsem měl nalitou v talíři před sebou. Asi si dokážete představit, že jsem z toho byl dost smutný, ale už jsem s tím nemohl nic dělat. Pokud jde o hospodářská zvířata, je lepší nevytvářet si moc blízký vztah, ale musím říct, že moje babička dělala moc dobrou polévku.

Na vesnici bylo hodně místa, nejčastějšími domácími mazlíčky, které jsme měli byli kočky a psi. U těch nehrozí, že by se stala příhoda jako s mých kamarádem kohoutem. Měli jsme jednoho velkého černého psa, který mohl běhat po dvoře a zahradě, ale do domu mohl jenom výjimečně. Byl to venkovní pes, měl svoji zateplenou boudu, kde mohl nocovat i v zimě. Vždycky s námi chodil na procházky, rád se koupal v rybníku nebo v řece - měl rád plavání a aportování. Aportování znamená, že vezmete míček nebo kratší klacek (aport), hodíte ho a váš pes vám ho přinese. Je to zábava, kterou většina psů miluje. Jen je trošku nepříjemné pokud si to vás pes tak moc zamiluje, že za vámi pořád běhá a štěká, abyste mu hodili – to je potom trošku otravné. Náš pes miloval sníh, vždycky, když jsme s bráchou stavěli iglú, tak běhal okolo, štěkal a dováděl. Občas nám na iglú i skočil a zničil ho, někdy na něj i rád čůral. Tady platí pravidlo „nejez žlutý sníh“!

Kočky, které jsme měli, byly také venkovní, ale s bratrem jsme si je občas brali i domů. Kočky jsou velcí mazlíčci. Přes den spaly, lítaly po venku, lovily myši, praly se s ostatními kočkami nebo za vámi pořád chodily a dožadovaly se něčeho dobrého. Pokud jsem naše kočky dlouho neviděl, stačilo jít na zahradu a zavolat jejich jméno. Za chvilku bylo vidět, jak se v poli vedle zahrady něco hýbe a za pár vteřin už bylo vidět kočku, jak peláší (utíká) domů. Kočky u nás měly absolutní svobodu, často i chodily na delší procházky a vracely se až za několik dní.

Alergie na zvířecí srst může být pro mnoho lidí velkým problémem. Pokud jste alergičtí na srst, může to znamenat, že máte citlivou reakci na proteiny, které se nacházejí v kůži, slinách nebo moči zvířat. Příznaky alergie mohou zahrnovat kýchání, kašel, svědění očí, vyrážky nebo dokonce dýchací potíže. Pro ty, kteří trpí alergiemi, ale přesto by rádi měli nějakého domácího mazlíčka, existují hypoalergenní plemena psů a koček, která produkují méně alergenů. Důležité je také pravidelně čistit a vysávat domácnost, aby se snížilo množství alergenů ve vzduchu.

Jaké je vaše oblíbené zvíře? Myslím si, že pes je super parťák, ale musíte se mu hodně věnovat. Řekl bych, že moje oblíbené zvíře je kočka. Je to kvůli tomu, že kočka mi přijde inteligentní, samostatná a má svojí vlastní hlavu – dělá si to, co chce a ne to, co jí řeknete. Někde jsem četl, že psi byli vyšlechtěni, aby mohli žít s člověkem. Člověk si tedy psy trochu přizpůsobil, ale kočky se od svých dávných předků liší jenom málo. Takže kočky si vlastně samy vybraly soužití s člověkem. A co vy, máte raději kočky nebo spíš psy?

Řekl bych, že zvířata jsou v našem životě dost důležitá. Jsou dobrým společníkem, přináší hodně radosti, zábavy a učí nás, jak žít. Mít po boku alespoň jednoho domácího mazlíčka - to je radost. Život se zvířaty je mnohem radostnější, nemyslíte? Taky jste měli nějakého toho domácího mazlíčka nebo si chcete nějakého pořídit? Máte raději psi nebo kočky, popřípadě jiná zvířata? Dejte mi vědět do komentáře nebo mi napište email na learnczechwithsteve@gmail.com.

Tak to je pro dnešek všechno. Díky moc za váš čas! Transcript této epizody můžete najít na mé webové stránce. Přeji hezký den a mějte se hezky, ahoj!

FREE MP3, Transcript & Study Sheet available at: https://www.patreon.com/LearnCzechWithSteve