Život v zahraničí: Tchaj-wan vs. ČR - Transkript

Ahoj všichni, vítám vás u další epizody podcastu "Learn Czech with Steve", já jsem Steve. Dnes se s vámi podělím o své zkušenosti se životem v zahraničí. Povím vám, kde jsem byl, jak dlouho a jaké jsem měl na začátku pocity. Pojďme na to!

V roce 2016 jsem se vydal na druhý konec světa do Asie - na malý, ale krásný ostrov jménem Taiwan. Původně jsem plánoval jet do Číny, protože jsem se začal zajímat o čínštinu. Jedna moje kamarádka, která měla zkušenost s Taiwanem, mě ale přesvědčila, abych svou cestu nasměroval právě tam. Po našem setkání, kdy mi detailně popsala své zážitky a doporučila místa k návštěvě, bylo jasné, že moje destinace bude Taiwan.

V roce 2016 jsem tam strávil něco málo přes dva měsíce jako dobrovolník, v roce 2018 jsem se vrátil na Taiwan na studijní pobyt a zůstal jsem tam celý rok. Po dokončení vysoké školy v roce 2019 jsem tam jel znovu, a to zase na roční studium, ale tentokrát mandarínštiny. V roce 2023 jsem se na Taiwan zase vrátil a bylo to za studiem jazyka. Takže dohromady jsem na Taiwanu strávil asi tři a půl roku.

Musím říct, že když jsem na Taiwan poprvé přijel, zažil jsem obrovský šok. Po asi dvacetihodinovém letu s jedním přestupem jsem konečně dorazil na letiště. Vyčerpaný jsem vystoupil z klimatizované budovy letiště a horký vlhký vzduch mě udeřil do obličeje jako ocelová pěst. Přijel jsem na konci června, kdy bylo už dost horko – alespoň pro Evropana, který právě přiletěl. V Evropě je v té době příjemné počasí, ale na Taiwanu jsem se mimo klimatizovanou místnost okamžitě potil. Kombinace horkého a vlhkého klimatu spolu s únavou nebyla vůbec příjemná.

Dalším problémem na začátku bylo jídlo. Místní pokrmy mi přišly bez chuti a různé kombinace byly pro mě nové. Například na snídani jsem dostal bulku plněnou masem, a po prvním kousnutí jsem měl co dělat, abych se nepozvracel. Moje první návštěva byla tedy plná výzev. Horké počasí, únava, jídlo, doprava, jazyk, rychlost života – vše sehrálo svou roli a já bych se na začátku nejraději otočil a odletěl zpět do Evropy. Teď s odstupem času se tomu směju. Tenkrát jsem ještě vůbec netušil, jaké štěstí jsem měl, že jsem si vybral zrovna tuto zemi.

Objednávání jídla nebo koupě kávy byly na začátku docela problém. Jasně, někde měli jídelní lístky v angličtině nebo uměli mluvit anglicky, ale rozhodně ne všude. Často bylo menu jenom v čínštině, kterou jsem tehdy skoro vůbec neovládal – připadal jsem si jako Alenka v říši divů. Občas jsem si vybral podle obrázku nebo jsem si prostě něco objednal a doufal, že mi to bude chutnat. Naštěstí místní lidé byli velmi trpěliví, usměvaví a ochotní mi pomoci. Jsem jim za to moc vděčný. V porovnání s Čechy mi Taiwanci přišli hodně otevření a vždy ochotní pomoci.

Postupně jsem si na místní jídlo zvykl. Na Taiwanu najdete mnoho různých trhů s výborným jídlem za hubičku. Hodně lidí tam ani nevaří, protože je finančně výhodnější objednat si jídlo přes Uber Eats nebo Food Pandu, nebo si zajít do blízké restaurace či stánku. V Česku je naopak jídlo venku drahé, takže většinou vaříme doma a do restaurací chodíme spíše výjimečně. Po návratu domů mi moc chybí rozmanitost, chuť a ceny jídla na Taiwanu.

Doprava na Taiwanu se může zdát trochu divoká kvůli množství aut a skútrů, a to hlavně ráno, když všichni spěchají do práce nebo večer, když lidi končí v práci, ale člověk si zvykne a není problém řídit. Člověk ale musí být dost opatrný, protože na silnicích jezdí lidé všech věkových kategorií, ale pokud potkáte někoho staršího, dejte si raději odstup. O Tainanu, kde jsem žil se říká, že je to „peklo pro chodce“, s čímž souhlasím. Na mnoha místech nenajdete chodníky, musíte chodit po okraji silnice, kde parkují auta a skútry a když jdete po přechodu musíte si dát extra pozor. Podle zákona by vám měly skútry a auta dát přednost, ale spíš to tak není. Ve většině měst funguje metro, ale například v Tainanu se teprve staví, takže je lepší mít vlastní dopravní prostředek. Veřejná doprava mi ale přijde o něco lepší než bývala. Můžete si také půjčit kolo nebo elektrokolo přes UBike a vyrazit po vlastní ose, jen je třeba mít oči na stopkách – buďte opatrní a sledujte provoz okolo vás.

Klima na Taiwanu je oproti České republice velmi horké a vlhké. Bez klimatizace a větráku tam normální Evropan nepřežije, a to hlavně v letních měsících. V zimě sice není taková zima jako v Evropě, ale řekl bych, že pocitová teplota je nižší kvůli vysoké vlhkosti. Navíc mnoho taiwanských budov nemá topení, což může být v chladnějších měsících dost nepříjemné. Ono když potom máte v pokoji několik dní třeba 15 stupňů a nemáte se kde zahřát, tak to není nic moc. Dobré je zajít si na nějakou horkou polévku, nudle nebo hot pot.

Celkově bych řekl, že ceny potravin a služeb jsou na Taiwanu výrazně nižší, a podle mé zkušenosti i cena pronájmu byla nižší, ale to samozřejmě záleží na místě, kde žijete. Dost mě překvapilo i to, že cena zdravotního pojištění je velmi nízká, a přitom kvalita péče je srovnatelná nebo i vyšší než v ČR. Přitom průměrné mzdy v ČR a na Taiwanu byly v roce 2023 víceméně srovnatelné.

Moje první zkušenost s Taiwanem nebyla ideální, ale jsem moc rád, že jsem to tenkrát nevzdal, protože se z Taiwanu vyklubal můj druhý domov. Je to krásné místo, kde si každý najde to, co má rád. Taiwan je dvakrát menší než Česká republika, ale má dvakrát více obyvatel. Najdete tam krásné ostrovy, pláže, národní parky, velká města, vesnice, vodopády, horké prameny a hory táhnoucí se středem ostrova od severu až na jih. Pokud vám nevadí horké počasí a máte rádi asijskou kuchyni, určitě se vám tam bude líbit. Doporučuji naučit se i něco málo mandarínsky, cestování po Taiwanu pak bude mnohem záživnější a můžete si popovídat s místními, kteří vaši znalost ocení.

Myslím si, že každý člověk by měl na nějaký čas vyjet do zahraničí. Život v zahraničí nás nutí rozšířit si obzory a vystoupit z komfortní zóny. Je to zkušenost, která změní naše vnímání a způsob myšlení. Je to skvělá příležitost, jak porovnat různé kultury, způsoby života, myšlení a hodnoty. Člověk zažije hodně zajímavých a šťastných okamžiků, které by doma nezažil a na které potom rád vzpomíná, ale zažije i ty méně šťastné, které člověka donutí změnit perspektivu a jsou takovou životní lekcí. Taky potkáte hodně skvělých lidí, na které nikdy nezapomenete.

A co vy? Byli jste někdy delší dobu v zahraničí nebo tam dokonce žijete dlouhodobě? Jaké máte zkušenosti? Co vám chybělo nebo chybí nejvíce? Necítíte potom po návratu, že máte srdce na dvou místech současně?

To je pro dnešek všechno. Doufám, že se vám epizoda líbila a že jste si trošku rozšířili slovní zásobu. Transcript této epizody najdete na mých webových stránkách. Díky moc za poslech! Mějte se fajn a příště ahoj!

MP3, Transcript & Study Sheet available at: https://www.patreon.com/LearnCzechWithSteve